Těhotenská poradna

Dnes, kdy je možné si téměř v každé lékárně koupit těhotenský test, přichází většina budoucích maminek k lékaři už s takříkajíc potvrzenou těhotenstvím.
První návštěva v těhotenské poradně by se měla uskutečnit rozhodne v prvním trimestru těhotenství, nejlépe do jednoho měsíce od původně očekávaného termínu menstruace, tedy asi v 6.-8. týdnu těhotenství.

Březost trvá 280 dní, tedy 40 týdnů, odborně hovoříme o deseti lunárních měsících, které na rozdíl od těch kalendářních mají každý přesně po čtyřech týdnech. Těhotenství přitom počítáme už od začátku menstruačního cyklu, ve kterém došlo k oplodnění vajíčka. Tedy už od začátku “života vajíčka”, které zhruba dva týdny dozrává ve folikulu na vaječníku, po ovulaci – uvolnění vajíčka z folikulu je oplodněno spermií a přes vejcovod se dostává do dělohy, kde začíná svůj vývoj a růst.
Těhotenství dělíme na tři trimestry. První trimestr trvá od začátku těhotenství do počátku 12. týdne, druhý začíná 12. -Tym týdnem do konce 27. týdne a třetí trvá od začátku 28. týdne do termínu porodu. Pravidelné návštěvy budoucí maminky v těhotenské poradně jsou důležité. V prvních čtyřech měsících je vhodná prohlídka každé čtyři týdny, v dalších třech měsících každé tři týdny, v dalších dvou měsících každé dva týdny, v posledním měsíci březosti je nutná kontrola každý týden.

Na začátku komplexní péče je samozřejmě diagnostika / potvrzení, ověření / gravidity. Dnes se používá laboratorní a ultrazvuková diagnostika. Podstatou laboratorní metody je důkaz přítomnosti lidského choriogonadotropinu / hCG / v krvi nebo v moči. Tento hormon se už na začátku těhotenství tvoří ve struktuře, z níž později vznikne placenta. Metody stanovení hCG jsou různé, obecně bychom je mohli rozdělit na kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní způsob znamená stanovení přítomnosti nebo nepřítomnosti tohoto hormonu, je využíván v těhotenských testech volně dostupných v lékárnách, dokazujeme ním přítomnost hCG v moči, je pravděpodobně nejčastěji používaným způsobem diagnostiky těhotenství a nutno dodat, že takový způsob určení přítomnosti hCG je v této počáteční fázi zcela dostačující. Další možností je kvantitativní měření hCG, tedy přesné, číselné stanovení hladiny tohoto hormonu, nejčastěji z krve. Tato diagnostika se většinou běžně nepoužívá, používá se tehdy, pokud je podezření na jakoukoli odchylku od normálního vývoje, např.. mimoděložní těhotenství, zamlklý potrat. Dalším způsobem diagnostiky březosti je ultrazvukové vyšetření. Pokud laboratorním stanovením hCG / nebo těhotenským testem / se březost potvrdí, ultrazvuk dává i další informace. Ultrazvukové vyšetření potvrdí nejen přítomnost, ale i správný vývoj zárodku. Od prvního ultrazvukového vyšetření očekáváme potvrzení nitroděložního vývoje zárodku, určení počtu zárodků a zatím jediný životní projev – bijící srdce.

Těhotenská poradna

Těhotenská poradna

Po potvrzení těhotenství se v poradně vystaví průkaz pro těhotné, do kterého se zapíší potřebné osobní údaje, údaje o celkovém zdravotním stavu budoucí maminky a údaje týkající se předchozích těhotenství. Zapíše se termín poslední menstruace. Z tohoto údaje se pomocí Naegelleho vzorce vypočítá termín porodu: k datu poslední menstruace se připočítá 7 dní a odečtou se tři měsíce. Hned vedle těchto údajů je místo, kam se později zapíše datum při pocítění prvních pohybů plodu. U prvorodičky je to většinou kolem 20. týdne těhotenství, u druho-a vícerodiček kolem 18. týdne. I z těchto údajů se kdysi odvozoval předpokládaný termín porodu, dnes v éře ultrazvuku, mají tyto údaje dříve informativní charakter. Do průkazu pro těhotné, běžnější označovaného jako mateřská knížka, se pak v průběhu celé prenatální péče zaznamenány údaje, které vyplynou z výsledků jednotlivých vyšetření.

Při každé návštěvě se zjišťují a zapíší případně subjektivní potíže, zaznamená se případný otok dolních končetin, důležité je sledování přírůstku hmotnosti – celkový přírůstek hmotnosti během celé těhotenství by neměl překročit 10 – 12 kg. V moči se orientační metoda zjišťuje přítomnost bílkoviny, cukru a hnisu.
Při první návštěvě při potvrzené těhotenství se provede vaginální vyšetření. Pohmatem se vyšetří velikost a uložení dělohy, konzistence děložního čípku, posoudí se stav kanálu děložního čípku, resp. jeho vnějšího vyústění. Odebere se stěr na cytologické a mikrobiologické vyšetření. Odebere se krev na vyšetření krevního obrazu, krevní skupiny a Rh faktoru. Pokud je budoucí maminka Rh negativní, je třeba vyšetřit i krevní skupinu a Rh faktor otce dítěte. K běžnému vyšetření patří i vyšetření na HIV, syfilis a hepatitidu B. Pokud je to nezbytné, provedou se i testy na toxoplazmózu, případně na protilátky proti zarděnkám. K dalším laboratorním vyšetřením patří základny biochemické vyšetření z krve a vyšetření koagulačních / srážecích / parametrů. Mezi základní a pravděpodobně i nejstarší porodnické vyšetření patří posouzení pánve a změření její pevně stanovených čtyř rozměrů pelvimetrie.

V druhém trimestru se v 16. týdne vyšetří hladina AFP jako součást screeningu vrozených vývojových vad. Rovněž je třeba zopakovat vaginální palpační / pohmatové / vyšetření, nakolik se začíná tvořit více plodové vody a třeba posoudit “závěrové” schopnost děložního čípku. Kolem 18. až 20. týdne třeba zaznamenat případné pociťování prvních pohybů dítěte. Ve 20. týdnu je již možné pomocí stetoskopu / případně pomocí ultrazvukového snímače / zachytit ozvy srdce plodu. Dalším vyšetřením, které se pravidelně provádí zhruba od 20. týdne je gravidometrie, měření vzdálenosti od stydké kosti po horní okraj dělohy. I takové jednoduché vyšetření může upozornit na případné zaostávání plodu v růstu. V 20. týdne je důležité podrobné ultrazvukové vyšetření zaměřené na ověření správnosti vývoje jednotlivých orgánových systémů, změří se jednotlivé biometrické parametry z kterých se posoudí dynamika růstu, vyšetří se množství plodové vody, posoudí se uložení a vzhled placenty.

Ve třetím trimestru se provede několik důležitých laboratorních vyšetření, opakuje se ultrazvukové vyšetření, neméně důležité je i porodnické vyšetření. V 28. týdnu se při Rh negativitě matky opakuje vyšetření na možnou přítomnost Rh protilátek v krvi. V 30. týdnu se provede takzvaný orální glukózotoleranční test (o-GTT). Je to test při kterém se sleduje hladina glukózy v krvi nalačno a po podání, resp. po vypití přípravku obsahujícího glukózu. Cílem tohoto jednoduchého screeningového testu je vyhledat pacientky s onemocněním gestační diabetes mellitus (těhotenská cukrovka ) nebo pacientky, u kterých je riziko takového onemocnění. V 30.-32. týdnu se dělá v pořadí druhý ultrazvukový screening. Určí se při něm poloha plodu v děloze, zkontroluje se pravidelnost tlukotu srdce, vyhodnotí se množství plodové vody, určí se lokalizace placenty a její struktura. Biometrickým vyšetřením se změří parametry na hlavičce, na bříšku, stehenní kosti. Z těchto naměřených vzdáleností se dá vypočítat předpokládaná hmotnost plodu. Dále se takzvanou doplerovskou sonografií měří rychlost průtoku krve v pupočníkovek cévě, případně i v jiných cévách plodu a matky. Při porodnickém vyšetření se pohmatem, přes pochvu zkontroluje děložní hrdlo, jeho uložení, konzistence, délka, stav vnější branky – ústí kanálu děložního čípku směrem do pochvy. Jako exaktní záznam takového vyšetření se používá tzv.. cervikální skóre, kde se body 0-1-2 hodnotí jednotlivé parametry při vyšetřování děložního čípku. V 34. týdnu se znovu zkontroluje přítomnost, nebo nepřítomnost Rh protilátek při Rh negativitě matky. V 36. týdnu se znovu zopakuje ultrazvukové vyšetření, jeho obsah a záměr je stejný jako při vyšetření v 30. týdnu.
Od 37. týdne by měla budoucí maminka navštěvovat prenatální poradnu ve zdravotnickém zařízení, které si vybrala na porod. Od 37. týdne chodí na kontroly do poradny každý týden, sleduje se její stav a stav plodu, plánuje se způsob vedení porodu.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *