Porod bez násilí

Porod bez násilí

Příchod malého človíčka z bezpečí mámina bříška, kde byly dosud jeho potřeby plynule uspokojovány, pro něj znamená velkou zátěž nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Někteří odborníci popisují dokonce “porodní trauma”, a proto prosazují myšlenku ” porod bez násilí“.

Průkopníkem v této oblasti byl porodník F. Leboyer, který prosazoval nenásilný a pozvolný přechod z jednoho životního prostředí do druhého. V praxi propagoval položení novorozence s ještě pulzujícím pupečníkem na břicho matky, která ho hladká – tře, dítě se začíná pomalu pohybovat, instinktivně hledá prs a saje.

Pozvolně přechází na plicní dýchání a po dotepaní a přestřižení pupečníku stále zůstává v těsném kontaktu s matkou. Porod bez násilí probíhá v sále při ztlumení světlech a ztlumení zvuku. Všechny medicínské výkony se realizují pomalu aby se dítě mohlo pozvolna vyrovnávat s prudkou změnou prostředí. V podmínkách porodu bez násilí má novorozenec klidnější výraz a panický křik nahrazuje mírnější pláči, které doprovází první plicní nádech. Pokud se však vyskytnou komplikace, je rychlý odborný zásah nezbytný, ale má umožňovat co nejrychlejší blízký kontakt s matkou.

Porod bez násilí

Porod bez násilí

Po porodu jsou zpravidla matka i dítě hodinu – dvě velmi bdělí a až potom upadají do hlubokého spánku. Je ideální využít tuto bdělost na první navazování vztahu mezi matkou, dítětem a otcem.

Výhodou současného trendu “rooming in” – tedy matka a dítě spolu, je možnost kojit a starat se o dítě podle jeho vlastního biorytmu, který je zpočátku velmi nepravidelný. Nezbytné jsou i časté návštěvy otce, pro podporu matky a utužování rodinných vztahů. Při komplikovaných porodech je třeba tyto zásady respektovat v co největší míře.

Zralý novorozenec má spánek a bdění výrazně odlišeny. Prospí přibližně 20 hodin denně, jeho spánek je rozdrobený, nepravidelný a postupně se ustaluje, s velkými individuálními rozdíly. Má vyvinuté základní nepodmíněné reflexy (hledací, sací, polykací, obranné, orientační, polohové a úchopové). V plném bdělém stavu je schopen vizuálních a akustických reakcí na podněty. Dokáže sledovat zajímavý předmět očima a také lokalizovat zdroj zvuku, při uvolněném šíjové svalstvu natahuje ruku směrem ke zvukovému podnětu.

Zrakem preferuje složité vzorce, ostré kontrasty, křivky a preferuje také konfiguraci lidské tváře. Chuť a čich hrají významnou roli při kojení. Novorozenec intenzivně prožívá bolest a dokonce rozpoznává pozdější podobné situace.

V poloze na zádíčkách zajímá tzv.. šermířský postoj – hlava otočena na jednu stranu a na té straně vystretejšie končetiny, pěstičky jsou sevřené. Spontánní pohyby jsou živé, ale omezené, ještě neudrží hlavičku.

Je schopen poměrně rychle vstupovat do sociální interakce – reaguje odlišně na lidský hlas, angažuje se při pohledu z očí do očí as mimořádnou pozorností sleduje lidskou tvář. Křik novorozence je často tzv.. komorní A, později je možné rozlišit křik od bolesti od křiku z hladu. Tón hlasu odráží emocionální naladění dítěte a můžeme rozpoznat první ojedinělé, hrdelní hlásky. Výraz obličeje odráží měnlivé emocionální stavy – spokojenost, zájem, nebo nepohodlí, až odpor. Je dokázáno, že novorozenec má vrozenou tendenci neúmyslně napodobovat mimické výrazy svého komunikačního partnera.

Nervová soustava novorozence je velmi křehká a nezralá, proto je nutné vyhýbat se prudkým pohybům, bolestivé manipulaci, silnému světlu a hluku.

Pro dítě je optimální stálá blízkost matky, možnost nasycení, péče a hlavně emocionálního kontaktu, který je pro novorozence jedinou a plnohodnotnou náhradou dosavadní biologické vazby. Nejpřirozenějším způsobem pro navazování vztahu s novorozencem je kojení samotné, nejen pro nejkvalitnější způsob nasycení, ale i pro kožní kontakt, teplo, vůni, samotné objetí a intimitu chvíle. Pro dobrý psychický vývoj dítěte je nezbytné časné navazování příznivých sociálních kontaktů s blízkými osobami, protože už novorozenec je společensky vnímavá bytost.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *